Studio Jakubka Ostrava

Roland RE-301 Chorus Echo (1977)
Tato novinka se novým jménem oddělovala od svých předchůdců, al vizuálně zůstávala součásti rodiny. Vypadala tedy podobně jako RE-201, ale třistajednička se lišila dvěma novými vlastnostmi. První z nich byl bohatý analogový chorus, použitelný samostatně nebo s dalšími efekty jednotky. Druhou novinkou byl „Sound on Sound“ , který umožnil hudebníkům smyčkovat jednotlivé fráze a anovu na ně nahrávat zvuk. Tento na svou dobu radikální koncept byl základním kamenem dnes populárních looperů.
Roland RE-150 Space Echo (1979)
Tento další přistroj z kategorie cenově dostupných modelů byl alternativou k populární RE-201. Vzhledem se velmi podobal RE-101 a obsahoval stejné zvukové obvody, ale měl pouze dvě snímací hlavy a měl tedy nižší počet uživatelských módů. Stejně jako u RE-101, ani zde nebyl reverb. Zajímavostí byl užití dvou výstupů, čistého (dry) a efektového (wet), což zvyšovalo jeho popularitu u některých umělců.
Roland RE-501/RE-555 Chorus Echo (1982)
Tyto dva přístroje, RE-501 a RE-555 byly zcela totožné jednotky postavené ve dvou typech krabice. RE-501 byla v klasické dřevěné krabici polepení tolexem, RE-555 byla určená k montáži do 19“ palcového racku. Další vnější změnou byl odklon od zeleno černé kombinace směrem k oranžovo černé barvě tak, aby jednotka více ladila s ostatními rackovými efekty, které Roland v té době vyráběl. Modernější LED měřidlo také nahradilo tradiční analogový VU metr. Uvnitř přístroje byla zvuková jednotka totožná s RE-301, ale nové zapojení snižovalo celkový šum přístroje. Byla dodána také čtvrtá snímací hlava a tím se ještě rozšířily zvukové možnosti jednotky. Jednalo se o nejtišší a uživatelsky nejvybavenější Space Echo. Model RE-501/RE-555 byly také posledními klasickými analogovými modely, které Roland vyráběl. Spotřebitelé jevili o tuto starou technologii stále menší zájem. Digitalizace získávala rychle na oblibě a Roland chtěl byt mezi průkopníky tohoto směru.

Jméno Space Echo však nebylo mrtvé a zanedlouho se objevilo na nových výrobcích.
Roland RE-3 Digital Space Echo (1988)
Tento model byl první z řady digitálních efektových jednotek nesoucí jméno Space Echo. Byl umístěn v 1U rackové jednotce, tedy výrazně menší než předchůdci a umožňoval všechny zvukové operace jako „dědeček“ RE-201- Navíc přinesl možnost ukládání uživatelských nastavení, v té době převratnou novinku. Digitální obvod RE-3 umožňoval ozvěnu až do 300ms a věren tradici nabízel také digitální reverb. Novinkou byl také Warmth obvod, který měl emulovat kolísání rychlosti pásky a dodávat zvuku analogový „teply“ charakter. Ačkoliv panovala většinová shoda, že zvuk není příliš podobný analogovým předchůdcům, má RE-3 i dnes řadu nadšených uživatelů hledajících zvuk prvních digitálních efektových jednotek.
Roland RE-5 Digital Spece Echo (1988)
Velmi raritní kousek byl vlastně vylepšenou verzí RE-3 s více ovladači, a možnostmi vstupu a výstupu, osazená ve 2U rackové jednotce. Výroba byla ukončena po velmi krátké době a zdálo se, že jméno Space Echo nadobro zmizí.
Návrat legendy BOSS RE-20 Space Echo (2007)
Nové milénium s sebou přineslo i zvýšenou poptávku hudebníků po klasických jednotkách z dob minulých, hledačů ztraceného zvuku pro novou tvorbu. Staré přístroje Space Echo byly v kurzu, a to nejen mezi kytaristy, ale i mezi novými hudebními tvůrci, hlavně směru dubstep.
Roland tedy postavil před svou divizi Boss úkol vytvořit novou generaci Space Echo, která využije nejnovější technologie k přesnému napodobení zvuku a ovládání legendy RE-201, a to v moderním tvaru malého a cenově dostupného podlahového efektu. Výsledkem byl přistroj Boss RE-20 Space Echo. Z vnějšku se tento efekt hrdě hlásí k tradici RE-201, včetně zeleno černé barevné kombinace a stejného typu písma. Pro každého, kdo používal RE-201, je nový pedál velmi známý. Ovládání je shodné s analogovými předchůdci, dokonce i Mode Slector je stejný.
RE-20 tak po letech obnovuje jméno Space Echo a nabízí všechny výhody moderní efektové jednotky, jako tap tempo, 3000ms zpožděni, stere vstup a výstup a další.

Přesto však analogové modely mají i dnes své uplatnění a celá řada hudebníků a producentů je považuje za nezbytnou součást výbavy. Práce s analogovou jednotkou je v moderním DAW sice náročnější, ale přináší zcela jinou atmosféru a požitek. A zvuk je prostě jedinečný. Ne nadarmo se digitální efekty, a to jak počítačové zásuvné moduly (plug-in) nebo podlahové a rackové efekty hrdě hlasí k tomu, že se analogové „dědečky“ snaží napodobit.

Brian Setzer ze skupiny Stray Cats si bez RE-301 nedovede svůj zvuk představit již od roku 1979

První část článku zde