Vintage Marshall - průvodce

Audio a video studio pro Ostravu!!! Domov zesilovačů Friedman

Studio Jakubka Ostrava


LOADING
Zájemce o vintage Marshall? Tak tady je pár informací.
Stacks Image 59027
Před tím, než začnu jedno upozornění! Nákup vintage přístrojů může být velmi riskantní činnost. Může se stat, že koupíte něco jiného než jste očekávali nebo něco poškozené nebo “vylepšené” do stupně totální nezvratitelnosti. Takže vždy mějte oči otevřené a dávejte pozort na nabídky, které se opakují jednou za život. Vždy je lepší požádat o HiRes fotografie, nejlépe zevnitř přístroje (spoje, lampy a trafa), aby bylo jasné co ve skutečnosti kupujete. Pokud s nákupem takovéhoto zařízení nemáte dostatek zkušeností (do této skupiny patřím já) neváhejte se zeptat na odborných fórech a u odborníků.
V tomto článku se pokusím představit nekteré vice řádané zesilovače Marshall, vyrobené po roce 1962 až do série JCM800, které jsou většinou uživatelů považovány za poslední “klasické”Maršály, (tedy až do uvedení na trh série Vintage Modern, která je výborná).

Budeme se soustředit na jejich zvuk, vzhled a “jak je rozlišit” a popíšeme ty nejvýznamnější.

Model
2245 – ačkoliv věřím, že první JTM-45 ve skutečnosti neměly typové označení, toto je označení užívané na stránkách výrobce.
1987 – jakýkoliv Marshall Lead (50W, bez master volume / bez-MV)
1986 – jakýkoliv Marshall Bass (50W, bez master volume / bez-MV)
1959 - jakýkoliv Marshall Super Lead (100W, bez master volume / bez-MV)
1992 - jakýkoliv Marshall Super Bass (100W, bez master volume / bez-MV)
1963 - jakýkoliv Marshall Super PA (50W, bez master volume / bez-MV)
1968 - jakýkoliv Marshall Super PA (100W, bez master volume / bez-MV)
2204 - jakýkoliv Marshall Master Model (50W, s master volume / MV)
2203 - jakýkoliv Marshall Master Model (100W, s master volume / MV)

Toto je pouze několik z tisícovky kódů. Které Marshall používal pro své přístroje. Nebudu je zde uvádět z důvodu zjednodušení (zmást se můžeme nechat velmi lehce i jinde). Je důležité si uvědomit, že např. Model 1959 nemá nic společného s rokem 1959. Proč tedy Marshall používal takovýto kód? Tak to se neví!

Ještě jedno důležité upozornění:
Dodatečné písmeno
T na konci modelového označení značí zesilovač s tremolem.
Dodatečné písmeno
S na konci modelového označení značí zmenšenou verzi zesilovače (menší krabice), které byly určeny na reproboxy 4x10 a toto platí pouze pro model 2204S ze sériové řady JCM.
Kombo verze zesilovačů měly vždy speciální kód (např. kombo verze
JMP-2204 nesla označení 2104).
Modely
1959S a 1987S označují první modely re-issue Plexi vyrobené v roce 1988.
Stacks Image 59032

JTM-45 černým logem

Období JTM: léta 1962 až 1965

První zesilovač s označením Marshall byla ve skutečnosti velmi přesná kopie zesilovače Fender Bassman 1959. Byl osazen elektronkami ECC83 (známými jako 12ax7) v předzesilovači a elektronkovým usměrňovačem GZ34. A tento první kus byl osazen koncovými elektronkami 5881, které však byly záhy nahrazeny typem KT66. Byly vyráběny jako samostatná hlava nebo kombo (známe jako Bluesbreaker). V prvních letech výroby docházelo k velmi častým drobným estetickým změnám, než se v roce 1964 usadil „klasický Marshall vzhled“.
Čelní panel obsahoval ovladače Presence, Bass, Middle, Treble stejně jako dva ovladače hlasitosti a čtyři vstupní otvory. V roce 1965 byl tento panel pokryt plexisklem. To je důvod, proč se tyto ranné (vyrobené až do roku 1968) kusy přezdívají Plexi.
Zvuk těchto zesilovačů je charakterizován jako krémový a teplý.Někdo říká také svěží. Zvukové se hodí spíše pro blues a jemnější zvuk.
Kombo JTM-45 použil Eric Clapton při nahrávání legendárního alba přezdívaného Beano se skupinou Blues Breakers v roce 1966. Hrál na kytaru Les Paul a čistý kanál. Při tom zjistil, že pokud hraje velmi hlasitě, zvuk se začne zkreslovat, což byla inovativní myšlenka, která změnila navždy tvář hudby. Z hrozného zkresleného a kompresovaného signálu se stal zvuk, kterému dnes říkáme rockový (ale k tomu se teprve dostaneme).
Dalším příkladem zvuku tohoto zesilovače je album Ballbreaker skupiny AC/DC. Je velmi pravděpodobné, že i na albovém debutu skupiny Free, Tons of Sobs, byl použit zesilovač JTM-45.

Zrození JMP: léta 1965 až 1967

Toto je relativně zmatečné období s množstvím změn a modelů. Pokusíme se tedy o jednoduchý přehled. Přechod od JTM k JMO se podle našeho názoru uskutečnilo ve třech krocích. Prvním bylo vytvoření 100W modelu zesilovače.


JTM-45/100 (JTM-100)
Stacks Image 59038

JTM-45/100 s černým logem

Pete Townshend a John Entwistle ze skupiny The Who hledali zesilovače, které by byly dostatečně hlasité i pro vystoupení před velmi hlasitým a energickým publikem.
Marshall tedy „upravil“ model JTM-45 a použil čtyři koncové elektronky KT66 a dva výstupní transformátory tak, aby byl schopen dodat vyšší výkon. Pro tento „mod“ musel vyrobit i větší hlavu. Výsledkem byl model
JTM-45/100 (zkráceně nazývaný JTM-100). Se čtyřmi koncovými elektronkami měl zesilovač více headroom, pevnější reakci v nízkých frekvencích a čistější podání. Byl to také první zesilovač Marshall s polovodičovým usměrňovačem.
Dalším hráčem, který začal používat tyto zesilovače byl Eric Clapton, který s nimi vystupoval se skupinou Cream.

Příchod EL-34

Změna koncových elektronek z KT66 na EL-34 přinesla další zvýšení výkonu. Přinesla i změnu názvu zesilovače a podle našeho názoru také odstartovala období zmatečných modelových čísel.

Typ JTM-45 se nyní jmenoval Mar
shall Lead 50W – 1987

Tento typ měl více kousavý zvuk způsobený hlavně použitím elektronek EL-34 v koncovém stupni. Udržel si však jemnost elektronkového usměrňovače. Z těchto důvodů je tento typ dnes nazýván
JTM-50.
Stacks Image 62399

JTM-50

Není úplně jisté, na které nahrávky byl tento zesilovač použit. Zesilovač Metro je přesnou kopií tohoto typu a s jeho zvukem jste se již jistě setkali.

Doplněk: JTM používal černě značení

JTM-100, nyní se čtyřmi elektronkami EL-34dostal také nový 100W transformátor. A jméno? Bylo
Marshall Super Lead 100W 1959 (ačkoliv přístroj stále neměl označení JMP na přední straně. Podle našeho názoru je to ale už po všech stránkách typ JMP).
Stacks Image 62411

Toto je JTM-45/100, ale ve stejné krabici, která se používala pro první Super Lead modely.

Stacks Image 62417

Zadní strana Marshall Super Lead

Je jisté, že s tímto zesilovačem jste velmi dobře seznámeni. Je totiž mnohými považován za jediný správný rockový zesilovač. Jedná se opravdu o legendární přístroj. Tyto ranné Plexi zesilovače (do roku 1968) jsou velmi zřetelné a mají jasný „roar/řev“. Tento typ je možné slyšet na každé živé nahrávce skupiny Free, protože Paul Kossoff byl na zvuk těchto zesilovačů opravdu specialista. Při poslechu jejich alba Live! je jasně slyšet sladký zvuk jeho Les Paula a Super Leada. Kytarové nebe vypadá jinak?

Změna usměrňovače na polovodič

Na přelomu let 1966 a 1967 přestal Marshall používat usměrňovací elektronky GZ34 a do všech modelů postupně zavedl polovodičové usměrňovače.
Tímto se typ JTM-50 definitivně přerodil do modelu JMP typového označeni 1987, ačkoliv k formální změně jména nedošlo.
Jedná se v podstatě o 50W verzi Super Lead se zvukem velmi podobným svému velkému, 100W, bratru.

Nové modely tohoto přechodného období.

V průběhu tohoto období se vyvíjely nové modely, které měly postupně rozšířit katalog firmy Marshall. Zde jsou některé z nich.

Marshall Bass a Super Bass
Stacks Image 62443

Zadní strana Marshall Super Bass


Marshall Super Bass 50W 1986 a Marshall Super Bass 100W 1992 se objevily v nabídce po přechodu na koncové lampy EL-34, Oba typy, 1986 a 1992, byly primárně uršeny baskytaristům, ale mnoho kytaristů se je rozhodlo adoptovat a zjistili, že se z nich dají vyloudit docela zajímavé zvuky. Byly o něco jemnější a s o maličko méně zkreslením ve srovnání s Super Lead bratranci. Je velmi snadné je konvertovat na Super Lead, takže pokud je dobrá cena, toto jsou kandidáti.
Navíc používaly stejnou krabici a čelní desku jako Super Lead.

Marshall Super PA
Stacks Image 62455

Poškozený Marshall Super PA

Marshall Super PA 50W 1963 a Marshall Super PA 100W 1968 vás mohou na první pohled lehce zastrašit. Tyto zesilovače mely dvě sekce (obvykle se nastavoval jedna jako Super Lead a druhá jako Super Bass). Se standardním EQ, tedy Bass, Middle, Treble a Presence, celkem osmi vstupy a čtyřmi hlasitostmi se jedná o opravdového Franken-maršála.

A jak tento zesilovač zněl? Lead část hrála jako Super Lead a basové sekce jako Super Bass. Překvapení???

Ve skutečnosti se jedná o velmi podceňovaný zesilovač. Jeho kvality a možnosti jsou identické (pokud ne větší), ale zdánlivě složitý vzhled pravděpodobně odrazuje nové majitele. To je pravý důvod pro to, že tento zesilovač je možné, v dobrém stavu, sehnat za velmi rozumnou cenu.
A mimochodem, už jsme připomněli, že Free používaly tyto zesilovače pro živá vystoupení?

Marshall Major
Stacks Image 62467

Zadní strana Marsahall Major, všimněte si čtyř elektronek KT88. Doplněný ovladač je pravděpodobně dodělávka MV / master hlasitosti.

Pokud se domníváte, že Marshall Super Lead je až dostatečně hlasitý, tak se k tomuto modelu ani nepřibližujte. Jedná se o JMP na steroidech. 200W čistého rachotu.

Marshall Major 200W má jiné zapojení, než jeho „tichý“ bratr. V předzesilovač jsou dvě ECC83, ale třetí elektonka je ECC82 (známá jako 12au7). V koncovém stupni jsou čtyři elektronky KT88. Tyto zesilovač byly nejen obrovsky hlasité, ale i velmi čisté.
Ritchie Blackmore byl nejznámějším uživatelem Majorů, byly to však výrazně modifikované modely přímo tovarnou Marshall, později zznámým upravovatelem Johnem Dawkem. Blackmoreovy zesilovače měly doplněny další koncové elektronky, které dělaly tyto zesilovače ještě výkonnější, a dalším zkreslovacím stupněm. Neptejte se, jak je možné tento zesilovač udělat ještě hlasitější a zkreslenější, nevíme to!
Tyto zesilovače jsou známe také tím, že nesnesou žádné overdrive nebo boost pedály. Říká se tomu efekt Smoke On The Water. Elektronky pracují na mezních hodnotách a pokud je budete chtít přinutit k ještě většímu výkonu boostovacím pedálem, pak .... no my vás varovali!
A to byl také jeden z důvodu ukončení prodeje tohoto typu v roce 1974.

Zesilovač Marshall s tremolem
Stacks Image 62479

Marshall Super Tremolo, všimněte si osmi ovladačů místo šesti

Tyto zesilovače měly doplněnou jednu elektronku 12ax7 k dosažení efektu tremola. Je lehké je rozpoznat díky dvěma ovladačům, speed a intensity, na předním panelu.

Tyto přístroje nebyly příliš populární a byly vyřazeny z nabídky v roce 1973.

Doplňující informace: poškozený Marshall Super Lead 1959byl modifikován Timem Caswellem, který použil další stupeň předzesílení elektronkou 12ax7, a stal se z něj legendární zesilovač číslo 39 ve studiu SIR v Kalifornii. Každý kytarista, který si jej pronajal jej chtěl odkoupit. Studio SIR však všechny nabídky odmítalo. Potom však byl tento zesilovač použit pro zkoušky před nahráním Apetite for Destruction skupiny Guns n Roses. Proslechlo se však, že Slash se chystal tento zesilovač ukrást (což podle dobových svědectví i udělal), a tak SIR zesilovač vyměnily a Slash byl nucen použít zesilovač číslo 36, typ JMP modifikovaný podobně jako číslo 39 (prý nepoznal rozdíl). Apetite byl tedy natočen na tento zesilovač. Po roce pak neinformovaný bedňák zesilovač do SIR vrátil (a byl velmi pravděpodobně ihned poté Slashem propuštěn). Ani jeden z této dvojice zesilovačů se pak již nikde neobjevil (záhada?).

Éra Plexi – léta 1967 až 1969
Stacks Image 62491

Detail plexiskla na předním panelu JMP

A nyní jsme už i oficiálně v období JMP.
První zesilovače s označením JMP opustily továrnu Marshall na konci roku 1967, ačkoliv už předtím měly starší zesilovače obdobný charakter a zapojení. Jednalo se tedy pouze o zrození značky. Důležité je upozornit, ře v roce 1968 byly provedeny drobné úpravy v obvodu zesilovače, které ještě zdůraznily jeho agresivitu. Všechny dříve uvedené modely byly dále vyráběny. Zesilovaše určené pro americký trh měly ještě přepínač polarity, doplněný někdy kolem roku 1976.

Velmi známým uživatelem těchto zesilovačů byl chlapík jménem Eddie. Ano, na první albu skupiny Van Halen byly použity zcela standardní zesilovače Marshall Super Lead 1959 vyrobené v roce 1968. Eddie používal transformátor variac pro snížení napětí a tím dosahoval vyššího zkreslení.
Jimmy Page ze skupiny Led Zeppelin je známý uživatel kombinace kytary Les Paul 1959 a zesilovače Marshall Super Lead 1959 (kytara i zesilovač sdílejí číslo 1959. Náhoda?). Nejsme si jistí, ze kterého roku byly jeho zesilovače, ale je velmi pravděpodobné, že pocházejí z této periody, tedy mezi lety 1968 a 1969, nebo z raného období kovových čelních panelů. Je pravděpodobné, že se jednalo o upravené verze, které používaly elektronky KT88 a zvyšovaly tak výkona na 200W, ale otázka kdy k této úpravě došlo zůstává nezodpovězenou. Změna zvuku v roce 1975 vede k myšlence, že k ní došlo v roce 1974, ale kdo ví.

Malcolm Young prohlásil, že jeho nejoblíbenější zesilovač je starý Marshall Super Bass, velmi pravděpodobně rovněž z tohoto období.


Druhý díl článku zde
Studio Jakubka Ostrava
Pro více informací a objednání nám napište email
Jakubská 39, Slezská Ostrava, 710 00
tel.: 777 642 159 nebo 775 642 159
Studio Jakubka Ostrava
Pro více informací a objednání nám napište email
Jakubská 39, Slezská Ostrava, 710 00
tel.: 777 642 159 nebo 775 642 159